Dnes se v našem seriálu o legendách českého vodního póla přesuneme zpět v čase až k samým začátkům tohoto sportu v našich zemích. Až sem totiž sahá vzpomínka na dost možná největší český pólistický úspěch v mezinárodním měřítku. Současně životní příběh Františka Kůrky odráží turbulentní časy první poloviny dvacátého století.

 

 

 

František Kůrka

 

Nejen vlastní, ale i sdílené vzpomínky na svého otci Františka Kůrku nám vypověděl jeho syn Ing. Michal Kůrka, který nás před cca 14 dny oslovil poté, co si na našem webu všiml článků o legendách českého póla, které už skoro rok uveřejňujeme. Kontaktoval náš sekretariát a pozval nás do svého domu v lesích ve Vráži, kde nám o svém otci vyprávěl.

 

                        

Michal Kůrka

 

Úvodem je třeba zmínit, že i vypravěč příběhu je ve svých 75 letech správný Sparťan, dříve závodní plavec, trenér plavání v Axe, plavčík v podolském bazénu, a také nadšený hráč vodního póla, když například v roce 1962 získal v dorostu titul mistra za tým SK Slavie Praha.

 

  

SK Slavie Praha, I.místo v místrovství Československa, 1962(MK druhý, zleva ve spodní řadě) 

 

    

přeborník CŘ v plavání 1962

 

  

přebor ČR dorostenců ve vodním pólu, 1962, III.místo

 

plavecké závody 1958

 

Ale náš rozhovor jsme věnovali především jeho otci, panu Františkovi Kůrkovi, který se narodil v Praze 23. září 1903. Měl mladšího bratra Matěje, později ženu Marii a po II. světové válce, v roce 1946, se jim narodil syn Michal.

 

FK rodina u vody

 

FK svatba s Marií

 

FK civilní fotografie

 

Bydlel s rodiči v Praze v Celetné ulici a po válce v domě v lesích ve Vráží, který patří rodině dodnes. Chtěl být vojákem, ale kvůli neuvěřitelné administrativní chybě a shodě jmen s pozdějším generálem Kurkou Aloisem nebyl do pravidelné armády přijat. Zůstal poručíkem v záloze. Studoval VŠCHT, kterou přerušil v době olympiád, a pak už se ke studiu nevrátil. Od mládí byl členem Sokola, který byl v tomto období jedním z nositelů zásad a hodnot zdravého rozvoje člověka, jichž by se měl sportovec držet. Později i v pozici funkcionáře. Pracoval v obchodě v Soukenické ulici, kde před válkou prodával látky. Po válce, až do své smrti, vedl prodejnu TEP v Radlické ulici. Věnoval se sportu, především plavání, a hlavně vodnímu pólu.

 

FK na Sokolském sletu

 

FK jako poručík v záloze

 

FK vysvědčení z VŠCHT, 1922

 

Již od útlého věku bylo zjevné, že se jednalo o pohybově velice nadané dítě. Srdce ho vždycky táhlo k vodě, a tak se časem i v Sokole, v Barákově župě, propracoval do představenstva pro plavecké sporty. Jeho velkou vášní bylo plavání, kterému se dlouho a úspěšně závodně věnoval, a přes své známosti na bazéně se dostal k vodnímu pólu. Právě v období jeho dospívání zaznamenaly plavecké sporty v Čechách velký boom a František Kůrka se zařadil k hlavním tvářím počátků českého vodního póla, především AC Sparty, které byl i léta kapitánem.

 

FK trénink na občanské plovárně

 

FK fotky z plaveckých závodů 30. léta

 

FK členský průkaz plaveckého svazu, 1

 

FK členský průkaz plaveckého svazu, 2

 

Jak víme, vůbec první pólistický zápas na našem území se odehrál v roce 1913. V rybníku u branických ledáren se utkaly týmy z plaveckých oddílů AC Sparta Praha a SK Podolí. Hrálo se dvakrát třicet minut a nikomu z hráčů se nepodařilo rozvlnit sítě soupeře. Bezbranková remíza však zájem diváků o vodní pólo neoslabila, a tak se o týden později hrálo odvetné utkání, ve kterém Sparta zvítězila 3:0. Zápas byl velkým lákadlem a zápolení prvních českých pólistů sledovalo několik tisíc lidí (údajně 4000).

 

FK Průkaz Sokol, 1940-41, 1

 

FK Průkaz Sokol, 1940-41, 2

 

FK Sokolský sbor mužů, 1948 (FK uprostřed vlevo)

 

Foto Vltava, Občanská plovárna

 

Ve středu Evropy, zdecimované I. světovou válkou a pandemií španělské chřipky, se ovšem organizovaná soutěž začala hrát až v roce 1919. Sparta se rovnou zařadila k nejúspěšnějším týmům. V meziválečném období získala hned čtyři ze svých celkových pěti titulů mistra ČR (v letech 1922, 1923, 1933 a 1938). Na prvních třech titulech se podílel i František Kůrka. Jakožto člen Sokola a závodní plavec těžil ze své fyzické připravenosti a plavecké zdatnosti. Rychle se stal oporou týmu a svými výkony se probojoval i do národního týmu tehdejšího Československa.

 

FK diplom za I.místo v plavání bok (ouško) na 50 m, 1917

 

FK diplom I.místo v plavání, 1917

 

FK diplom za II.místo v plavání bok (ouško) na 100 m, 1917

 

FK cena za turnaj ve vodním pólu 1922, APK Praha

 

FK 1.místo za turnaj ve vodním pólu

 

V pouhých dvaceti letech si tak zahrál na olympijských hrách 1924 v Paříži. Československá výprava se ale do Paříže nejela pouze zúčastnit. Úvodní výhry nad Řeckem (6:1) a Irskem (4:2) posunuly náš tým do druhé fáze turnaje, kde však nestačil na Belgii (1:5) a Maďarsko (0:7) a musel vzít zavděk šestému místu. Jedná se ale o nejlepší umístění v dějinách našeho národního týmu, leč proud času tuto vzpomínku smyl z paměti mnohých. Nutno dodat, že i za šesté místo se tehdy rozdělovaly medaile, ale ta už se v rodinném archívu Michala Kůrky bohužel nedochovala. V olympijském týmu z roku 1924 byl mimochodem náhradníkem i jeho bratr Matěj Kůrka, který však do hry nezasáhl.

 

československý tým na olympiádě v Paříži 1924 (FK první zprava)

 

cestovní pas FK 1

 

cestovní pas FK s povolenm na vycestování v roce 1924 na OH

 

Zlatá medaile zůstala ve Francii, stříbro si odvezl tým Belgie a na třetí příčce se umístily Spojené státy americké. Dominance jugoslávských zemí a Maďarska byla ještě v nedohlednu. Za Československo na turnaji nastoupili: Ladislav Ankert, František Franěk, František Kůrka, Hugo Klempfner, Josef Tomášek, Jiří Reitman, Vojtěch Neményi, Jan Hora a František Vacín.

 

diplom  FK za účast na olympiádě v Paříži v roce 1924

 

akreditace FK na OH v Paříži 1924, 1

 

akreditace FK na OH v Paříži 1924, 2

 

František Kůrka byl jedním z nejmladších hráčů národního mužstva. Na turnaji se střelecky neprosadil, ale získané zkušenosti využíval v dalších letech, k nelibosti obránců, k pravidelnému skórování, a zařadil se mezi prominentní postavy československé pólistické soutěže. Po celou kariéru zůstal věrný pražské Spartě. Při sledování vodního póla před sto lety by člověk možná ani nepoznal, že se jedná o stejný sport. Hra se tehdy výrazně lišila v mnoha aspektech, ale vždy se jednalo o velmi tvrdou hru, o čemž svědčí i to, že Františku Kůrkovi byly pravděpodobně při hře přeraženy tři žebra, jak se později zjistilo.

V roce 1934 ukončil František Kůrka svou pólistickou kariéru. Hned o rok později dostal od AC Sparta Praha vyznamenání za svou činnost. Pro tak věrného sparťanského srdcaře se jistě jednalo o velké zadostiučinění. Coby Sokol zastával František Kůrka ideály slušné a fér hry. Byl velkým vlastencem a velmi těžce nesl Německou okupaci, během které se výrazně zhoršilo jeho zdraví. Z rodinného vyprávění víme, že se pravděpodobně celou válku skrýval v Chrustenických lesích. Pravděpodobně byl i členem odboje, protože mnoho let po válce syn Michal Kůrka objevil v domě ve Vráži, kde otec do své smrti s manželkou Marií po válce bydlel, před gestapem ukrývanou starou válečnou zásobu zbraní a nábojů ukrytou v holubníku. Následný komunistický puč v roce 1948 zdravotně nalomeného Františka Kůrku zdrtil a projevil se na jeho zdraví ještě negativnějším způsobem. Strádání a stres zkrátili podle Michala Kůrky život jeho otce o hezkých pár let. František Kůrka zemřel na rakovinu plic 19. července 1952 ve věku pouhých čtyřiceti osmi let.

 

karikatura FK, 1947

 

Zanechal po sobě manželku Marii a již zmiňovaného syna Michala, kterému bylo v době úmrtí otce pouhých 6 let. Zůstali sami, téměř bez prostředků. Samozřejmě díky tehdejšímu komunistickému systému, který pozůstalým po bývalém členu představenstva Sokola a vlastenci, bez potvrzené a prověřené minulosti nenabízel žádnou podporu. Navíc, ani na žádost o prezidentskou milost, nebyl paní Marii přiznán tehdejším prezidentem Československa K. Gottwaldem vdovský a sirotčí důchod, protože František Kůrka zemřel 100 dní před lhůtou pro splnění tehdejších podmínek. Matka Marie se již nikdy znovu neprovdala a žila až do své smrti se svým synem v domě ve Vráži.

 

domácí výstava 1

 

domácí výstava 2

 

nejcenější ocenění

 

Naštěstí ve stejném domě, kde se jsme na slavnou pólistickou sparťanskou legendu Františka Kůrku s jeho synem vzpomínali, je cítit pólistická hrdost na svého otce dodnes. Dokazují to historické fotografie, záznamy z novinových článků a jiné materiály, které jsme pro Vás nafotili a přikládáme je k našemu vyprávění.

 

26.6.1925 Kongresové plavecké závody 1

 

26.3.1926 Seznam členů A.C.Sparta

 

25.6.1924 Program MČSR

 

15.8.1929 čl. Mistrovství ve VP

 

10.9.1923 čl. Mistrovství vodního pola

 

5.2.1928 čl. Turnaj ve VP o Zadákův pohár 1

 

5.2.1928 čl. Turnaj ve VP o Zadákův pohár 2

 

5.2.1928 čl. Turnaj ve VP o Zadákův pohár 3

 

5.2.1928 čl. Turnaj ve VP o Zadákův pohár 4

 

5.2.1928_čl. Turnaj ve VP o Zadákův pohár 5