English
WATER  POLO SPARTA  PRAHA
CELOROČNÍ
NÁBOR ČLENŮ

Nábor vodní pólo
VÍCE ►

Nábor Sparta WP - září 2018

Trénink s Davidem
Sdilet na facebooku
Historie IV. - Jaroslav Techlovský
15.03.2021

Jaroslav Techlovský, legenda Děčína a dlouholetý reprezentant, který za národní tým odehrál přes 150 zápasů. V novodobé historii Československa byl prvním hráčem působícím v předním slovenském celku v tehdejším čase a tažení Evropou s týmem Košic mu vyneslo i nabídky z Maďarska a dalších zvučných destinací. Proč nakonec tyto nabídky odmítl? A proč se mu přezdívalo Had? To a mnohem více se dozvíte v nejnovější epizodě našeho seriálu o historii vodního póla.

 

 

V kolika letech jste s pólem začal?

V Děčíně jsem chodil od plaveckého oddílu, kde jsme trénovali společně s pólisty. V patnácti letech jsem se rozhodl jít stoprocentně pólistickou cestou.

 

Na jakých jste hrál postech? Měnil jste často pozice, nebo bylo trenérům hned jasno, kam vás postavit?

Od začátku jsem hrál pozici centra. Byl jsem hodně vysoký a dařilo se mi střílet góly, takže jsem se z centra už nikdy nehnul.

 

Co vás v mládí na pólu nejvíce bavilo?

Je to skvělý sport, při kterém zapojujete celé tělo, navíc jsem vždycky rád plaval.

 

Měl jste nějaké pólistické vzory?

Neřekl bych vyloženě vzory, ale pomohli mi někteří starší ligový hráči, například centr Jonáš z Plzně, nebo hráči pražského Motorletu, kteří mi v mládí dali několik cenných rad. Dále mě napadají bratři Karáskové, se kterými jsem se později potkal v reprezentaci.

 

Povězte nám něco víc o vašem působení v mládežnických kategoriích.

S Děčínem se nám podařilo získat dvě stříbrné medaile na mistrovství republiky, v té době to pro nás byl ohromný úspěch. Také jsem byl v juniorské reprezentaci, což mi herně hodně pomohlo.

 

V čem tkvěly vaše největší herní přednosti?

Měl jsem dobré fyzické předpoklady. Byl jsem docela vysoký a měl jsem dlouhé ruce, kvůli tomu se ujala přezdívka Had. Označil bych se za gólového hráče.

 

Co bylo nejtěžší na přechodu do mužů?

Do mužů jsem se dostal v šestnácti letech, ze začátku to nebylo jednoduché, starší hráči vám samozřejmě nic nedarují. Musel jsem nabrat fyzickou kondici, protože zápasy v mužích jsou silově nesrovnatelně náročnější.

 

Poté odchod na vojnu?

Ano, šel jsem na vojnu do Žiliny, kde se nám podařilo s místním týmem vyhrát druhou slovenskou ligu, ve které jsem byl nejlepším střelcem. Trenéři mě v Žilině chtěli udržet, ale já jsem se chtěl vrátit domů, takže jsem začal hrát za Ústí nad Labem, což je z Děčína kousek.

 

Kdy o vás poprvé projevil zájem tým Košic?

Některé prvoligové kluby jsem asi upoutal během svého působení v Žilině, ale především asi šlo o národní tým, za který jsem dlouhodobě nastupoval.

 

Jak se vám dařilo v Košicích?

V Košicích se sešel skvělý mančaft. Pravidelně jsme vyhrávali federální ligu a hráli jsme Ligu mistrů, kde jsme taky uhráli solidní výsledky. Čtyřii roky v řadě se nám podařilo dojít do semifinále, cestou jsme například porazili italské Pro Recco, remizovali s Dynemem Kyjev, které bylo mistrem SSSR, nebo jsme porazili OSC Budapešť, v té době maďarského mistra.

 

I kvůli tomu přišla nabídka z maďarské ligy. Proč jste se touto cestou nevydal?

Já jsem byl spokojený v Košicích a necítil jsem pořebu nic měnit. Měli jsme velmi silný tým a já jsem si nemohl stěžovat na své postavení. Košice pro mě byly ideální štací.

 

Jak rychle se vám podařilo se sblížit s novými spoluhráči? Pociťoval jste nějakou konkurenci?

Já jsem byl v Košicích placený, takže na mě byl i trochu tlak, taky jsem tam byl jediný Čech, později přišel ještě Radomír Jaška. S většinou hráčů jsem se ale znal už z reprezentace, takže jsme si na sebe moc zvykat nemuseli.

 

Co kariéra u reprezentace?

Za reprezentaci jsem odehrál něco okolo 150 zápasů. Podařilo se nám vyhrát ME B skupin v roce 1974 bez jediné prohry (šest výher a jedna remíza). Na dalším ME jsme skončili třetí, když nás porazilo Řecko, které nám vrátilo porážku z jimi pořádaného turnaje. Tam bylo dokonce několik týmů z A skupiny, jako například Rumunsko a Západní Německo, tento turnaj se nám taky podařilo vyhrát.

 

Zkoušel jste i trenéřinu?

Ne. Trénování mě nikdy nelákalo. Já jsem chtěl vždycky hrát, a tak jsem se snažil zůstat co nejdéle u aktivní kariéry.

 

Hrál jste tedy i za veterány?

Samozřejmě. Dokonce se mi poštěstilo se slovenským týmem Piešťan vyhrát veteránské MS v Kazani a ME v Rijece. Na tyto turnaje mám skvělé vzpomínky.

 

Jakou zprávu byste poslal mladým pólistům v současné situaci, kdy jsou snad zatím, zavřené bazény i jiná sportoviště a nehrají se soutěže?

V první řadě musíte ten sport milovat. Tato situace není snadná, ale časem se na bazény vrátíme a budeme opět dělat sport, který máme všichni tak rádi.

 




Partneři

Kontakt

WATER POLO SPARTA PRAHA
Schöfflerova 2050/32, Praha 3
telefon: +420 732 467 600
sekretariat@spartawaterpolo.cz

Officiální stránky klubu

Vodní pólo Sparta Praha